“Babský” nebo “chlapský” telefon?

Včera jsem si psala s jedním kamarádem na Trillianu. Jen tak normálně jsme kecali, a pak se mě zeptal, jestli znám Nokii 6111. Zvědavost mi nedala, a tak jsem se koukla na internet, jaký to vlastně myslí mobil. Jo, celkem se mi líbil, a tak jsem se ho zeptala, proč ho mám vlastně znát. Prý si chce takový koupit. Řekla jsem mu , že tenhle telefon mi ale připadá moc “babský” a tenhle můj názor mezi náma samozřejmě vyvolal debatu: jaký mobil je vlastně “babský” a jaký “chlapský” ? A tak jsem se rozhodla napsat krátký článek na tohle téma.

Když se řekne mobil, určitě se každému z nás vybaví přenosný telefon se spoustou funkcí, který sebou nosíme prostě všude. Každý z nás má jiný nárok na jeho funkce i na jeho vzhled. Který telefon je ale “spíš pro baby” a který “spíš pro chlapy”?

No tak všeobecně známo je, že chlap by si asi nekoupil telefon v růžové, zlaté nebo třeba hnědé barvě, jaké se v dnešní době běžně nabízejí. Myslím také, že muži mají větší nároky na funkce (vždycky musí mít nejlepší telefon, jsou to přece chlapi, ti spolu pořád soupeří ) a na nerozbitnost (tohle požaduju teda i já, potřebuju, aby telefon mohl občas spadnout - no ale dlužno říci, že i můj obyčejný Sony Ericsson K700i stále přežívá a není ”nerozbitný” :-D ). Ačkoliv, všechno se dá rozbít (viz plastové skleničky v Pelíškách ). Proto bych řekla, že si muži určitě častěji kupují tzv. “odolné telefony” - třeba jeden druh Nokie, který je myslím pořád na trhu, a který jeden můj kamarád kdysi vyhodil x metrů nad sebe. Telefon spadl a nic se mu nestalo, ani se nerozletěl (jako to “běžné” telefony dělávají). Na tohle jsem tenkrát docela koukala. Myslím, že muži také vyznávají jednodušší design, s co největšími klávesami (mají přece velké prsty ) a více si pořizují telefony, které nemusí otevírat nebo s nimi dělat něco jiného (otáčet apod.) - je to moc náročné a navíc - muži jej neumí zaklapnout tak hezky jako ženy. Mobil muže by měl určitě podporovat Java hry (aby si občas mohli zajezdit s autíčkama nebo zahrát nějakou bojovku), bluetooth (aby si mohli posílat obrázky nahých ženských a aut) a mp3 (aby si mohli kdykoliv poslechnout oblíbené rockové pecky). Samozřejmostí je co největší paměť (komu se chce pořád něco mazat).

Zato ženy jsou na vzhled náročnější. Mobil pro ně by měl být elegantnější, třeba i v jiné barvě než je černá či stříbrná, s co největším a nejjasnějším displejem, aby se na něm skvěle vyjímala fotka jejich miláčka (tenhle požadavek mají ale určitě také muži, ačkoliv mívají na ploše častěji než své přítelkyně či manželky úplně jiné nahé ženy nebo ještě lépe auta  ;-) ). Dále chtějí jednoduché ovládání (tak, aby se co nejrychleji dovolaly své nejlepší kamarádce) a - co třeba miluju i já a poslední dobou jsem na to úchylná - úchytku na pověšení nějaké té srandičky (mně teď kraluje na telefonu malý plyšový oslík Pepík) nebo šňůrky na krk (aby jejich telefon vidělo hodně lidí - ale o tohle jde často i mužům - nezapomeňte, soupeření ). Dále by měl “ženský” telefon podporovat bluetooth (na přenos fotek miláčka, dětí, zvířat, kytek a hezkých obrázků vůbec) a mp3 (aby se mohly kdykoliv uklidnit nějakou pomalou hudbou či si pustit nejnovější popový hit). Klávesy by měly tak akorát odpovídat ženským nehtům a pokud je telefon sklopka nebo se dá nějak otočit, tím líp, vypadá to přece hezky, když elegantně zaklapneme telefon, ne?

No tak to bylo tak ve zkratce, jak to vidím já. Ale musím ještě dodat, jak asi vypadá muž a žena, kteří si kupují takhle mnou popsané mobily. Takže:

• muž má rád nahé ženy, auta a rockovou hudbu, rád se chlubí svým nadupaným mobilem da občas svým telefonem háže, nebo mu přinejmenším padá. Dále je líný něco mazat.
• žena se ráda chlubí svým mobilem, partnerem, fotkama dětí, kytek a vůbec jinýma hezkýma obrázkama, má ráda přívěšky na telefony a pomalou hudbu, neustále volá své nejlepší kamarádce.

Snad jste se aspoň trošku zasmáli a uznali, že kus pravdy v tom co jsem napsala přece jen bude. A ještě takové malé P.S.: nemám ráda chlapy se sklopkou