Tak jsem zpátky v realitě…

Dovolená byla fajn, docela jsem si i odpočinula. Koupali jsme se, chodili do města a jezdili na výlety. Třeboň je pořád stejně krásná, vlastně jako celé jižní Čechy. Kromě oblíbených Českých Budějovic jsme zavítali i do Tábora a Českého Krumlova, který je teda oproti Budějovicím hodně drahý, ale zato více turisticky zajímavý. Bohužel vás nádherné historické centrum za pár minut vyhodí přímo do socialistického světa paneláků… (pokračování příspěvku…)

Už dlouho jsem se chystala něco takového sepsat, ale donutilo mě k tomu až blížící se volno. Co byste tedy určitě neměli zapomenout, když někam vyrážíte? Tady je “krátký” seznam, co na dovolenou: (pokračování příspěvku…)

Tak, a je konec. Nesnáším rozchody, ale možná to takhle bylo lepší…

Asi nemá smysl chodit s někým, kdo vás nemiluje (zvlášť když vám to řekne do očí) a kdo pro vás není ochotný něco udělat - teď myslím něco velkého. S někým, komu na vás nezáleží tak, aby pro vás obětoval něco ze svého života. S někým, kdo by to s vámi nevydržel. S někým, o kom jste si myslel(a) že se změnil a on přitom zůstal úplně stejně sobecký jako býval. S někým, kdo s vámi byl jen proto, že vám nechtěl ublížit. A s někým, kdo vám nakonec řekne, že to byl nejlepší rok a půl jeho života… ale že aby s holkou bydlel, musí ji znát aspoň 5 let (dobrá blbost, už vidím, jak s ním bude 5 roků holka jen tak chodit, aby jí pak řekl, že to třeba stejně nemá budoucnost).

Je mi to líto, moc líto, ale bude to tak lepší. Lepší, než kdybych si našla s někým úplně cizím nebo s kýmkoliv jiným byt v Brně a on by mi pak řekl, že to stejně nemá cenu. Kdybych na něj čekala ještě ty 3 a půl roku a on by mi pak řekl, že mě stejně nemiluje a že se mnou stejně nechce bydlet.

Nezbývá mi teď nic jiného, než si najít nového chlapa. Takového, který mě bude milovat a budu mu stát za to, aby pro mě něco udělal.

Škoda, že tu nejde za příspěvkem (nebo spíš před ním, abych mohla začít novou kapitolu) udělat tlustá čára. Hned bych ji udělala…

Vždycky ho budu milovat…

Vím, že ten dopis byl hodně otevřený a že soukromé věci není moc dobré ventilovat na veřejnosti. Ale myslím, že je dobré, když víte, jak náš vztah probíhal (probíhá?)…

Momentálně se cítím fakt hrozně. Na jednu stranu chci Honzovi padnout do náruče a na druhou jsem hrozně uražená a ještě víc zklamaná. Bolí mě to, co udělal, protože jsem si to o něm nikdy nemyslela. Myslela jsem, že se mnou víc počítá… (pokračování příspěvku…)

Ahojky miláčku,

nemyslela jsem, že tohle budu muset někdy udělat, ale donutil jsi mě k tomu…

Když jsem byla ve věku, kdy mě začali víc zajímat kluci, nikdy mě nenapadlo, že potkám tebe. Se svým prvním klukem jsem se rozešla a s mnoha jinými taky, i když některé z nich jsem měla hodně ráda. A někteří odešli sami… Člověk by mohl říct - náhoda, ale já si myslím, že to byl osud. Že jsem tě měla potkat a dát se s tebou dohromady… Zažít všechna ta zklamání a radosti… (pokračování příspěvku…)